Jdi na obsah Jdi na menu
 

Deník chovatelky

3. 1. 2007

Jak jsme chovali – z deníku chovatele.

Povídání o vrhu J a K

 

Porod a první 2 týdny

 

Tentokrát jsem ,,vypulírovala oba porodní boxy“ (manžel je vybudoval po zkušenosti, že fenky ve smečce postupně synchronizují říji a po pár letech je teď zase oba využijeme).

Bessy i Cheena se nám pěkně kulatí. První má termín porodu B a po úvaze jsem se rozhodla, že ji umístím do zadního boxu. (Říkám mu nora, protože je úzký a dlouhý.)

 

Rozhodla jsem se tak proto její velmi živý temperament, aby měla větší klid. Věřila jsem, že Cheena se svou klidnější povahou lépe ponese, když jí před boxem bude muset procházet druhá fena a jak se později ukázalo, byl to správný odhad.Vše potřebné bylo dokoupeno a nachystáno (barevné stužky na označení štěňat, dezinfekce na pupíky, obvaz nastříhaný na úzké proužky na podvázání pupečních šňůr, deky, plíny, váha , atd.). Od pátku jsme napjatí, ale je klid. V sobotu dokonce ještě všichni odcházíme na oslavu tchánových sedmdesátin. Ještě po návratu domů je klid a Bessy baští. Kolem půlnoci usínáme. Ve dvě mne však budí Bessy – píská na mne za zdí, že je čas.

Vstávám, převlékám se, vařím čaj na zahřátí a pak ještě myju linku v porodně, abych se udržela bdělá.

Ve 3,10 je na světě první štěně z tohoto vrhu. Pěkně velká ( jak je u Bessy obvyklé) tmavá fenka  a hlavně v pořádku. Po přestávce další tentokrát pejsek a hezky znakatý. Porod probíhá klidně a rychle a do 5,30 je na světě 6 štěňat.

Většina štěňat je v pořádku, ale jeden pejsek si zřejmě lokl plodové vody a má problém – lape po dechu. Jeden je menší (později mu majitelé vybírají jméno Jergo). Beru Bessy vyvenčit, jemně prohmatávám břicho a soudím, že to bylo asi poslední štěně. Máme tedy 2 fenky a 4 pejsky. (Průměrné porodní váhy přes 400 g).V tu chvíli naposledy umývám podlahu, dávám čistou deku a zatímco ostatní budou pomalu vstávat, já si jdu lehnout. Myslím na zájemce, kteří si už čekají. Už teď vím, pro koho je ta tmavá fenka, ale zatím netuším, na koho vyjdou ostatní štěňata  z tohoto vrhu. Zájemcům v záznamu je tuto chvíli podstatně víc, než zatím narozených štěňat. Dám jim  vědět až po narození druhého vrhu, to už budeme mít u tohoto vrhu nejkritičtější první dny překonané a také budu mít jasno, komu mohu štěně nabídnout.

Bessy se od počátku hezky stará, mléka má na rozdávání. Přes den jen lehce kontrolujeme situaci. Cheena je zpočátku venku, protože jak ji Bessy vedle slyší, hned vyjíždí, tak aby  měla klid. Občas některého zatoulaného zoufalce přistrčíme k mámě. 

Rostou přímo před očima. Ale pejsek, kterému se mu dostala plodová voda do plic chřadne a nakonec umírá.

Cheena po dvou dnech opět bydlící  v porodně je strašně zvědavá, kdo to ve vedlejším boxu za zdí vydává ty zvuky. Ale můžu ji pustit jen zpovzdálí kouknout pouze když se Bessy venku venčí, což je jen chvilička, protože hned spěchá zpět ke štěňatům.

Na sobě začínám pociťovat únavu z nočního vstávání ke štěňatům a čeká nás druhý porod a tak jen doufám, že nebude taky začínat ve tři ráno.

Syn Radek má navíc už od úterka čtyřicítky teploty. 

Ve středu už Cheena nevečeří. První předzvěst blížícího se porodu. Z práce odcházím ve čtvrtek dřív, doma zatím kontroluje situaci manžel. Porod začíná navečer. Po šesté je narozeno první štěně. Vždy mám z prvního porodu feny větší strach – tedy právě do chvíle  než se narodí první štěně. Porod však probíhá velmi klidně, vlastně to, že Cheena tlačí štěně poznávám v první fázi jen podle toho, že se zapírá zadní nohou o zeď. Následuje běžné ošetření – tedy po protržení plodového obalu osušení nosu a vytření tlamičky. Krátce jí štěně  odeberu, jenom abych mu případný zbytek plodové vody vyklepla z dýchacích cest a pak hned vracím štěně mamince, aby si ho užila a ošetřila po svém (jenom přidržuji pupeční šňůru. ).

Když je zanedlouho Cheena zaneprázdněna tím, že na svět přichází další potomek, toto štěně jí odebírám, podvazuji pupík a přitom vidím, že je to pejsek.  Zdá se mi, že Cheena krvácí více, než je obvyklé. (Druhý den to konzultuji se svou veterinářkou a pro jistotu dáváme vitamín K).

Pak rychle k nově narozenému. Opakuje se rituál s uvolněním dýchacích cest  a pak zas  štěně nechávám mamince. Sama mezitím vážím první štěně a označuji hnědou mašličkou.

A tak to pokračuje v rychlém sledu. Vše podstatné si mezitím zaznamenávám. Sleduji, zda s každým štěnětem vychází také placenta. Některé Cheena nechávám, některé ji odebírám (placenta má projímavý účinek, a kdo rodil ví, že zácpa po porodu je průšvih, ale průjem by byl také průšvih). Sem tam dávám Cheeně na prstu trochu medu – rada mé veterinární lékařky .(Aby děloha měla energii). A aby toho nebylo málo, pobíhám zhruba od narození 3. štěněte mezi porodnou a dětským pokojem ( v tuto chvíli oceňuji, že máme oboje v domě byť na opačných koncích). Běhám totiž dělat Radkovi zábaly končetin. Snažím se srazit neustupující horečku. ( To, co jsme považovali za chřipku později paní doktorka označuje za infekční zápal plic, který Ráďa naštěstí dobře odléčil, kontrolní snímek po 3 týdnech byl už v pořádku). Tak se stalo, že se štěně narodilo těsně před tím, než jsem se vrátila z dětského pokoje. A nebylo vybalené z plodového obalu. Okamžitě to napravuji. Bylo to o fous, ale dopadlo to dobře.

Obdivuji klid s jakým Cheena zvládá situaci a jsem šťastná za důvěru jakou ve mne má.

Říká se, že v těchto přirozených situacích se nejlépe pozná přirozená povaha psa. V tom případě je Cheena ta nejvyrovnanější fena na světě. (Mimochodem, krytí probíhalo stejně pohodově. Žádná snaha utrhnout psovi ucho apod., to nedělá žádná z mých fen.  Já mám naopak spíše problém v tom, že naše holky často ani nemuknou a tak tekontrolovat situaci rukou, tak  kolikrát ani  nevíme, že se pesan ,,trefil“).

Těsně po 21. hodině je narozené 8. štěně. Poslední.

Po čerstvé zkušenosti s pejskem od Bessy, jsem ze všech ,,vyklepala“ plodovou vodu dost razantně. Všichni mají dech čistý, všichni sají.

Dohlížíme na ně s manželem až do dvou v noci, pak šťastně a tvrdě usínáme.

Přesto si mockrát v příštích dnech uvědomuji, jak moc se bojím. 

Mám to zakořeněné, ještě z dob, kdy jsme chovali leonbergery. Tam nebyl úhyn štěněte žádnou vzácností. Například tak, že fena štěně zalehla. Zaplať pánbůh, to se u choďáků nestává, nejsou tak apatičtí a samozřejmě také nemají tu váhu. Nebezpečí je však řada, může se uvolnit deka a štěně se do ní může zamotat, atd.

Takže pokaždé, když přicházím k boxu se nadechnu , spočítám je , prohlédnu zda všechna štěňata dýchají, pokud to hned nevidím tak se ho dotknu, abych viděla zda reaguje, pak vydechnu a uklidním se. Postupně, jak štěňata odrůstají, přicházím do porodny klidněji.

Od počátku  je toho hodně ke sledování – stav výtoku feny, struky – aby byly měkké, celkový stav a nálada matky, průběh vylučování u miminek, atd. Hlídám přísun vápníku.

Oceňuji, že si to holky dobře naplánovaly. Vyšlo to časově dobře (v pátek mám dovolenou a tak mám možnost si to užít) a taky počasí je na přelom listopadu a prosince neuvěřitelně teplé a tak se nemusím obávat, že by matky při přechodech z domu ven nastydly.

Ještě jedna věc - u Cheeny se mi  zpočátku zdálo, že má málo mléka na těch 8 uzlíčků.

Tak jsem se 3. den po porodu rozhodla využít Bessy jako kojnou. A když byla Cheena venku, odebrala jsem jí jednoho pejska. Pak jsem zase pustila ven Bessy a pejska trochu potřeného sádlem jsem strčila doprostřed klubka jejích štěňat. Nevím zda poznala, že jí jeden štěník přibyl, ale přijala ho bez problémů a starala se o něj jako vlastního.

Uvažovala jsem, že případně přesunu takto ještě jednoho, ale k tomu už nedošlo, protože Cheeně se mléko postupně nalilo. Zpočátku totiž nechtěla vůbec od štěňat, nejraději by se nešla ani vyvenčit – jedině když jsem ji odvedla a hned zas škrábala na dveře, že chce dovnitř.  

Jedla jedině , když jsem si k ní sedla a držela jí misku pod nosem a to ještě mezitím stihla všechna štěňata omasírovat. Pila stejným způsobem. Naštěstí potom začala pít více. Pak měla i dost mléka a také se pak štěňata lépe vyprazdňovala .

První týden štěňata denně vážím. Ta Bessynina přibírala hodně,  v 1 týdnu věku měla skoro všechna přes 700 g. Cheenina jsou drobnější, dosahují tuto váhu kolem 10. dne.

Obrazek

Jinak je ale Cheenin vrh (K vrh) klidnější. Nebudí nás tak často jako Bessynin.

U Cheeny a jejího vrhu probíhá první týden poměrně klidně.

Pak probíhá další klidný týden. Maminky se starají o štěňata, my o maminky a čistotu prostředí a taky si užíváme těch malinkých bezmocných uzlíčků.

Mezitím jedu na krytí s Britou.

Také jsem zkontaktovala všechny zájemce. Někomu jsem snad potěšila příslibem štěněte, jiné jsem bohužel musela odříci. Upřednostnila jsem zájemce, u kterých mohu alespoň doufat, že pejska někde ukáží nebo se budou věnovat některému z kynologických sportů. Jenom ze zahraničí byl tentokrát zájem o několik štěňat. Přislíbila jsem tam však jen 2 pejsky.  

Štěňata absolvovala 1. odčervení.

 

Další týdny

Ještě další 2 týdny probíhaly vcelku poklidně.

 


Bylo předvánoční období a já bývala v práci déle a doma si místo pečení a úklidu hrála se štěňaty. Ta už se začala trochu více pohybovat. Zvláštˇvrh J byl už velmi čiperný. Takže s nimi člověk opravdu tráví hodně času – pozorováním jejich prvních kontaktních her a roztomile neohrabaných pohybů. Obrazek

Obvykle si přitom sedám po umytí podlahy mezi ně na vyhřátou podlahu a a oni si hrají okolo a samozřejmě taky se mnou.

Začala jsem postupně přikrmovat. Zprvu jen vařenou potravou, žádné granule - to až později. A absolvovali 2. odčervení


 

Cheenina pejska jsem v této době vrátila mezi jeho sourozence. A nemohla jsem si pomoci, měla jsem dojem, že jak se musel snažit stačit těm starším bratrancům, zdál se mi psychicky vyspělejší, než sourozenci.

Pak jsme o vánocích byli všichni doma. To už začalo pro nás náročnější období. Přikrmování naplno a tudíž také více uklízení. To si říkám – že je ze mne psí uklízečka, kuchařka a pradlena.

Zároveň jsou ale štěńata v tomto období nejrozkošnější. 

Bessynin vrh jsme o vánočních svátcích vystěhovali ven. To už postupně přecházíme na granule.

Bylo krásně, ale večer první mráz. V boudě však mají vyhřívanou podlahu a tak jsem doufala, že pochopí, kde jim bude dobře. Večer nechávám rozsvíceno venku a koukám z okna koupelny k nim. Jsou vážně chytří. Krom doby jídla a hraní chodí opravdu do tepla spát. Takže já mohu jít taky.

Mezi svátky nás navštívili skoro všichni zájemci, kteří to nestihli už dříve a zároveň dva zájemci nedorazili a jen telefonicky (jedni až po urgenci - že nepřijeli ani nezaslali zálohu ) sdělili, že si štěně brát nebudou. V tu chvíli mne mrzí, že jsem mezitím já odřekla i další zájemce, kteří se v mezičase ozvali. Ale tak to chodí a přesně z tohoto důvodu jsem zavedla zálohy. A naopak se k nám přijeli podívat lidičky, kteří zadané štěně neměli a teď si jej budou brát.

Všichni naši psi vítají návštěvy nadšeně. A štěňata se stejně nadšeně vrhají na nás. Vítají jakékoliv zpestření. Už je vidět i drobné rozdíly v povahách.

Chenin vrh je nejvyrovnanější vrh jaký jsem kdy viděla - barevně, osrstěním, typem hlaviček i velikostně. V 5 týdnech je mezi nejmenším a největším štěnětem rozdíl pouhých 300 g.

----

Svátky utekly jak voda.

A protože od Radkova zápalu plic se všichni mí mužští střídají různě v onemocněních (naštěstí už mírnějších), přebírá valnou část péče o štěňata po svátcích manžel, který nejde do práce. Narozdíl ode mne.

Všechna štěňata mají správné skusy a teď už lze vyhmátnout i varlata.

U vrhu K jsou již všechna na svých místech. U vrhu J ale ne. No, do odběru je ještě chvilka času, tak uvidíme. (Přestože se varlátka mohou spouštět do 3 měsíců, v 7 týdnech již ve většině případů jsou hmatná. Teď jsem však zrovna měla rozhovor s chovatelkou, které se stalo, že dva pejsky z vrhu prodávala se slevou a během 14 dnů u majitelů oběma varlátka sestoupila. Často tomu tak ale není a psa to pak vyřazuje z chovu i když samozřejmě i s jedním varletem je plodný !).)

Když teď vypouštíme Bessynina štěňata na průzkumy do zahrádky, absolutně ztrácím přehled - jsou jak živé stříbro. Roprchnou se, pak se zase nějak posbírají na chviličku do smečky a za chvilku zas nevím, kde některá jsou. Když je pak posbírám a odnosím do jejich ohrádky - vzhledem k neustále sice teplému, ale mokrému počasí jsou běžně jen v zastřešené části (zhruba 16 m2), tak hlasitě protestují proti omezování osobní svobody. Část té ohrádky byla zpočátku nižší, ale děvčata brzy vymyslela jak přes ni, tak jsme ji museli zvýšit. ( Bessy běžně chodí přes boudu vrchem, protože to beztak máme udělané tak, aby se na boudu mohla uchylovat před zoubky štěňat, která se neustále drápou ke strukům. A protože psi mají rádi vyvýšená místa - asi proto že jim to i v leže umožňuje přehled, tak Bessy i Brita běžně za slušného počasí bydlí na boudách.)

První lednovou sobotu přijíždí poradkyně chovu na kontrolu a tetování. V té době jsou štěňata již potřetí odčervena a poprvé naočkována. Ale až teď je čeká první velká životní nepříjemnost - tetování.

Poradkyně chovu nejdříve shlédne vrh jako celek, včetně toho jak se chovají (jak jsou socializovaná) a pak prohlíží štěňata jednotlivě. Sama je velmi zkušená chovatelka. Pak následuje tetování. To bolí a tak Jergo po zalézá do boudy a zlobí se na nás - přesto, že je největší dravec z celého vrhu, který sám sourozencům často svými zoubky také ,,tetuje " uši, tohle se mu vůbec nelíbilo. (Ostatně jako všem). Naštěstí je to rychlé a oni nevědí, co je čeká. A když je pustíme z náručí, tak už většina zase běhá, jako by se nic nestalo. Některá štěňata pak ale bývají opatrnější, než před touto životní zkušeností. Mimochodem tenhle nejmenší z vrhu Jergo teď váží něco malinko přes 4 kg. Ostatní samozřejmě ještě víc.

Pak přecházíme k Cheeniným potomkům. Ty máme zatím stále v porodně - teď už ji ale obývají celou, vystlali jsme ji slámou jako venkovní ohrazenou část, ale už to začíná být na hranici únosnosti, při tom počtu 8 štěňat. (A slámu máme pomalu i v posteli ve vedlejší ložnici).

Když odcházíme od Cheeniných štěňat, už i Jergo přestal trucovat.

 pokračování příště

 

 

 

 

 

---------

 

Obrazek

 

 

 

 

 

Zájemcům doporučuji pročíst si rubriku: DOTAZY ZÁJEMCŮ a pak vše ostatní.

Fota předků najdete v rubrice: O CHOVATELSKÉ STANICI

 

 

 

 

 

 

Jergo

 

 

Obrazek

Jína - mimořádné džení uší u štěněte v tomto věku.

Během osmého týdne však většina štěňat z tohoto vrhu začíná držet ouška takto krásně u sebe.

Obrazek

 

Joyce