Jdi na obsah Jdi na menu
 

O krmení

27. 1. 2008

Krmit psy lze:

1. přirozenou vařenou i syrovou stravou, která pokud se majitel snaží o pestrost a používá vhodné suroviny je naprosto vyhovující, ale pracnější (později dodplňuji, že sem patří i tak moderní  název ,,barfování,, , který je pro mne spíše návratem ke klasice, než objevení  ,,nového,,)

2. průmyslovou stravou, která je pohodlná pro nás a prý má být podle výrobců pro psa to nejlepší, ne podle mne

3. kombinací obou předchozích forem

V současné době publikované texty, ale bohužel i názory prezentované ,,oficielně“ veterinárními lékaři tvrdí , že průmyslová strava je lepší, neboť je vyvážená dle potřeb psů a že se k ní nemá už nic přidávat, ani doplňovat, takže majitel ušetří na doplňcích.

Z tohoto pohledu bude můj text, vycházející z mých zkušeností pro někoho asi provokativní.

Budu totiž poukazovat na to, že tento názor není podle mých zkušeností jen nesprávný, ale v případě ,,dotování" minerálních látek dokonce škodlivý.

V roce 2013 doplňuji o odkaz na odborný článek, kde se poukazuje na fakt, že jednostranné krmení např. zvyšuje riziko vzniku torze žaludku:

-----------------------------------------------------------------------------------

Aby se majitel rozhodl krmit svého psa průmyslovou stravou, argumentují výrobci tím, že je to pro psy to nejlepší protože v doma připravované stravě nikdy není vše co má být, natož pak ve vyváženém poměru.

Poukazují na to, že mají týmy lidí, ba celá výzkumná centra, která se ideální vyvážeností stravy pro psy a další zvířata zabývají.

Proč ale v případě, kdy přesně vědí, co je pro naše miláčky nejlepší a my se na ně máme slepě spolehnout, za poslední desetiletí změnili složení granulí pro velké rasy z hlediska obsahu živin ?

Dříve této skupině psů určené granule obsahovaly až 35% bílkovin. Dnes je naopak obecně šířenou informací, se kterou souhlasím na základě prakticky získaných zkušeností, že je naopak lépe krmit krmivem s nižším obsahem bílkovin zhruba do 28 %. Organismus pak roste pomaleji, podpůrná soustava lépe zvládá nárůst svalové hmoty, a i případné nedostatky stravy dokáže organismus snadněji zkorigovat.

Otázkou ovšem je, zda je ale vůbec pro organismus prospěšné , aby vždy dostal jednotvárnou stravu, se stejným obsahem všech složek? Není potom organismus nesmyslně zhýčkaný ?

Samozřejmě pádným argumentem je pohodlí . Také skutečnost, že psi krmení suchými granulemi mívají formované tuhé výkaly.

Výrobci propagují myšlenku, že se průmyslová strava nemá ničím kombinovat.  

Důvody, které je k tomu vedou jsou pochopitelné a náklady , které na šíření této myšlenky investují, se jim nepochybně bohatě vrací.

Méně pochopitelné už  je ale šíření stejných myšlenek veterinárními lékaři. Vysvětluji si to tak, že část z nich je zainteresována na prodeji těchto krmiv. Druhá část má zase asi pocit, že když je takové všeobecné povědomí, tak by se blamovala, pokud by veřejně šířila jiné názory.

Příhoda ze života: Kamarádka byla nedávno na očkování se štěnětem, u veterinárního lékaře,  který byl jejich známý. Po očkování jí pochválil, že pejsek vypadá dobře a ptal se,  jak krmí. Řekla popravdě, že částečně granulkami, částečně vaří maso s přílohou a zeleninou + ouška apod. a dává přídavky. Pan veterinář se jí zeptal:,, A víš, že se takto krmit nemá? Vím, ale já to tak dělám“, odpověděla. ,, A já taky“ , odpověděl na to pan veterinář.

Díky za ty, kteří si troufnou veřejně vyslovit názor jiný. Jako např. Doc. MVDr. Procházka, který v televizním pořadu doporučoval aspoń 1 x týdně doplňovat průmyslovou stravu např. vepřovými pacičkami. (Doc. Procházka je nejen veterinář, ale také chovatel, poradce chovu, rozhodčí pro exteriér). Zdůvodňoval to tím, že psi mají velmi silné žaludeční šťávy, které se prakticky při zpracování granulované stravy neuplatní, neboť granule se rozpadnou  na kaši samotné. Proto je potřeba žaludku poskytnout něco , aby se žaludeční kyseliny měly šanci uplatnit.

Přidávat tedy něco ke granulím či ne ?

Já tvrdím, že rozhodně ano.

1. Rozhodně u středních a velkých ras doporučuji přidávat zdroj vápníku u rostoucích štěňat alespoň do 6 měsíců a u kojících fen.

Obecně se udává že dospělý pes potřebuje obsah Ca : P ve stravě v poměru 1,5 : 1.

To zhruba granulovaná průmyslová strava obsahuje. Takže to stačí na běžnou potřebu dospělého psa.

Bohužel i granulky určené pro štěňata obsahují zhruba stejný poměr, a to přesto, že je udáváno že rostoucí štěně potřebuje poměr Ca : P 3 :1 !!!

 Ze života našich psů:

CHP patří mezi střední rasy, je nenáročný a tudíž se i hrubší chyba ve výživě obvykle nestihne projevit.

Jiné je to však o obřích ras. Tam se chyby v podávání minerálních látek projeví rychle a to v lepších případech ne bolestivostí, ale prošlapy tlapek , ,,rozjetím“ nejdříve předních končetin a  tzv. kravským postojem zadních končetin.

Naše první psy mollosy jsme krmili ještě domácky připravovanou stravou. Krmili jsme pestře, od svaloviny, přes tvaroh, jogurty, vejce, vnitřnosti, větší podíl různých příloh, zeleninu, ovoce, kosti. Přidávali jsme k tomu roboran (vitamínový přípravek) a plastin (minerální doplněk). A prospívali výborně.

Později jsme začali krmit dováženou granul. stravou  a dbali doporučení výrobce, NIC nepřidávali a sledovali jsme , jak se našim odrůstajícím štěňatům leonbergrů, která jsme si ponechali z vrhu G ,,rozjíždějí“ končetiny.

Následoval biochemický rozbor krve, který ukázal hladinu Ca na spodní hranici normálu, ale silný nadbytek fosforu nad normál (nutriční sekundární hyperparatyreóza). Na doporučení tehdejšího veter. lékaře jsme absolvovali injekční podávání Ca.

S tím , že metabolismus se ale musí stejně dle vyjádření jiného veter. lékaře ,,srovnat přes trávicí soustavu“.

Jednak doplňováním Ca, jako druhá možnost nám bylo doporučeno podávání anacidu, který na sebe váže fosfor a ten pak odchází nevyužitý ve výkalech.

Vápník jsme zpočátku začali doplňovat formou přípravku kalcium citrat, později se nám ale nejlépe osvědčili jako prevence problémů přípravky s obsahem Ca : P 3 : 1 (např. Salvical, Biokal).

Chybný postoj se podařilo částečně napravit. Byla to však draze získaná zkušenost. Navíc – důsledkem píchání kalciových injekcí byly zatvrdliny kolem vpichů, které jsme několik měsíců rozmasírovávali. 

2. Přírodní zdroje vitamínu C (viz text o DKK)

3. Canvit chondro (nebo podobný přípravek) u odstavovaných štěńat.

4. Alespoń občas cokoliv z vařené stravy včetně vhodných kostí. Kvůli zpestření, narušení jednotvárnosti . Nemalou výhodou pestřejšího krmení je, že pokud se pes dostane (např. při vycházce to opravdu není vzácností) k nějakému ,,fujtajblu"  a rychle ho spolkne, abychom jej o tu ,,vzácnost" nepřipravili, nemá pestřeji krmený pes hned po všem trávicí problémy.

Jak tedy krmím já?

Také krmím granulemi, ale ne z přesvědčení, že je to nejlepší, ale protože je to pohodlné.

Je velký rozdíl mezi tím jet tu a tam nakoupit pár pytlů a mezi tím - shánět, skladovat maso a pak ho s dalšími surovinami denně vařit.

Přesto – většina psů upřednostní stravu vařenou. Naši ji vysloveně milují. A také nám psi výborně prosperovali na stravě vařené. Znám ovšem i jednoho jedince, který upřednostňuje granule.

 přesvědčení, které ovšem nemohu nijak ,,měřitelně „ doložit je, že psi na vařené stravě se dožívají vyššího věku. Myslím si, že vysoký výskyt nádorových onemocnění vyskytujících se u psů v současné době souvisí také s krmením průmyslovou stravou.

Takže osobně krmím granulemi (preferuji kanadská krmiva), ale nejméně 1x týdně přivářím.

Protože trávicí soustava je na granulovanou stravu zvyklá, a neprospívají ji nárazové změny, dostanou i v den vaření nejdříve trochu granulí a pak vařené. (Koupím-li nějaké granule, které jim nějak zvlášť nechutnají, zamíchám do nich vařené, nebo k nim alespoň přidám díl konzervy, které jinak nekupuji. U konzerv mi vadí odpad - obaly).

Vařím maso (hlavně kuřata – která spotřebují celá) , vepřové packy, vepřové maso (které pro mne ze záhadných důvodů také není  někdy doporučováno) některé vnitřnosti (ne slezinu a plíce jen v malém množství), vejce, jako přílohu hlavně rýži, méně těstoviny, vločky a když vypnu vařič, tak přidám zeleninu (raději na drobno – mrkev nejraději strouhám). Kvalitní hovězí svalovinu dávám syrovou.

Běžně mají naši psi přístup k ovoci a některé druhy mají velmi rádi. Občas nakapu citron. V ,,umělé formě“ nepřidávám vitamínové přípravky. S jedinou výjimkou. Kdy jsou vitamíny obsažené v přípravku, který dávám na podporu vývoje kloubů.

Ke krmení přistupuji individuálně.

Tedy nekrmím všechny ani stejnou značkou, ani množstvím. Nestačí odlišovat věkovou kategorii a zátěž, případně graviditu. Jinak je třeba přistupovat ke psovi, který je velmi žravý – ten musí dostat OBJEM, aby byl spokojený. A je nutno to řešit tak, aby zároveň netloustl. (Zde volím méně stravitelné granule, případně lze granule nastavit dietní rýží)

Pokud pes naopak jí velmi málo, volím granule stravitelnější a s vyšším obsahem živin.

Přednostně a co nejčastěji dávám vařené starším psům. Snižuji podíl bílkovin.

V zimě občas přidávám sádlo, škvarky nebo olej. Tuk nezpůsobuje průjem. Ani když mi v kuchyni pes ukradl a snědl celou kostku másla, neměl problém. Naopak, pozor na kravské mléko, po něm může mít pes průjem.

O tom, že rostoucím jedincům doporučuji přidávat vápník částečně a nejraději ve formě přirozené – chrupavky, kosti, případně rozdrcené vaječné skořápky , ale částečně i ve formě přípravků (nejraději těch s poměrem Ca vůči P – 3 : 1) jsem psala už výše. Stejně jako o tom, že dávám přípravek pro podporu vývoje kloubů – Canvit chondro pro jeho komplexnost. (výrobce Biofaktory Praha). Jako zdroj vitamínů C – čerstvé ovoce, zelenina. Přidávám kůže.

Březí feně – jako základ granulky pro štěńata, k tomu dávám co nejvíce vařené potravy, ovoce, vepřové packy s kůží. Nikdy nepřidávám minerály ve formě přípravků. (Prevence poporodní eklampsie)

Při porodu – ponechávám fenu sežrat několik placent . Mají projímavý účinek , což je přirozená obrana proti zácpě po porodu a patrně i určitý zdroj živin pro zvířata žijící v přírodě. Ale pozor, jejich velké množství může vyvolat průjem. Po porodu dávám jako první bílý jogurt, vyvařím kuře.

Kojící fenu – krmím stejně jako fenu březí. (Rozhodně žádné experimenty se změnou stravy. Případný průjem by byl problém). A doplňuji minerální látky ve formě přípravků i ve formě přirozené. (Prevence poporodní eklampsie.)

Objem podávané stravy se během kojení přiměřeně zvyšuje (násobí).

 

V roce 2012 doplňuji tento text o odkaz na názor  odvážného a moudrého  vet. lékaře.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář