Jdi na obsah Jdi na menu
 

Krytí z různých úhlů pohledu

19. 1. 2011

Vypadá to tak jednoduše, když se  po obci pohybují dva svázaní jedinci rodu Canis familiaris.

Jeden velikosti jezevčíka a ten druhý velikosti kolie.

A pak člověk váží dalekou cestu, za tím pečlivě vybraným  čistokrevným  otcem budoucích štěňat a po hodině  marného snažení začíná propadat depresím

aneb

Pohled na akt krytí z různých úhlů

Této předehře radostných událostí předcházelo již mnoho vynaložené energie od  absolvováním vyšetření DKK,  všech potřebných akcí k uchovnění, přes výběr 2 – 3 chovných psů na KL, domluvou s jejich majiteli .

A pak  nastal den D.

Svěží či přiměřeně znavení dorazí majitelé fenky s mírným zpožděním, úměrným době bloudění k domovu vybraného ženicha a plni očekávání zazvoní.

Ukáže se, že fenka má na výběr svého ženicha zcela odlišný názor a zatímco doma  pískáním vábila sousedovic  Ferdu neznámého původu k sobě, zde nemá na starosti zřejmě nic jiného než vybraného ženicha zastrašit tím, že mu ukousne ucho. A ten vysněný ženich postává nesměle opodál.  A k tomu se majitel psa zmíní, že nutně potřebuje být za půl hodiny někde jinde.

Zní to přehnaně ? V některých případech není, ale je to přeci jen trochu úsměvné, pokud zrovna Vy nejste přímými aktéry tohoto dění.

Tak, a teď trochu seriozně.

Po příjezdu na místo je dobré se s fenkou nejprve projít, umožnit jí , aby se vyvenčila. Někdy probíhá krytí na rozdíl od popsaného tak rychle, že by na to pak už nemuselo před svázáním dojít. A fenka má obvykle nutkání k močení  hned po nakrytí. Tomu se doporučuje zabránit tím, že fenku hned po uvolnění ze svázání odvedeme na její místo do auta. Jde o to, aby sperma nevyplavila, i když jeho část je díky podtlaku vzniklém při svázání již v děložním krčku.

Pak si majitel feny připraví  krycí list (KL) a takto připravení mohou k majitelům psa.

Po převzetí a kontrole KL majitelem psa může dojít k bližšímu seznámení obou budoucích rodičů.

Pokud je vše v ideálu – to znamená: fena přijela ve správném termínu, oba jedinci jsou povahově ,,v pořádku “, mají vyvinuté sexuální pudy a snad si jsou trošku sympatičtí (tedy hlavně pes feně, jemu je sympatická za splnění předchozích  podmínek každá ), proběhnou obvykle krátké námluvy, kdy se očichají, fenka si chce obvykle trochu hrát, čímž ovšem nabuzuje jeho touhu a on fence  olíže uši (to ti galantnější) a posléze vateň (jiný název vulva, či  přezka)

Příznakem vrcholného vzrušení psa je klepání spodní čelisti spojené se slintáním (Takže se nebojte, nejde o žádný ,,záchvat“).

Připravená fenka se postaví, dává ocas na stranu a prohýbá se ve hřbetě. Pes na ni nejčastěji z boku naskočí, přesune se dozadu (někdy tedy i obráceně na hlavu, ale toho se netřeba děsit, bud´  rychle pochopí sám, nebo jej lehce usměrníme). Pomocí pohybů pánve se snaží špičkou pyje najít vateň. Ta je při správném rozhárání několikanásobně zvětšená, takže pro šikovného psa není až takový problém ji najít. A tak se někdy stane, že než se oba majitelé seznámí, zaznamenají výrazně zrychlenou intenzitu pohybů psa obvykle doprovázenou vypísknutím feny (pro některé feny je tato fáze patrně bolestivá a překvapivá )  - typický příznak toho, že se pyj je na správném místě a jeho postupné překrvení povede po chvilce (to pes zůstává chvilku předními tlapami na feně) k několikaminutovému pevnému svázání. 

Pokud pes sám neseskočí předními tlapami dolů, tak ho asi po 2 -3 minutách opatrně sundejte na zem. Pokud by se tato fáze urychlila, nebyli ještě pevně svázaní, mohlo by opět ještě dojít k vyklouznutí. Zde je nutno však dodat, že svázání není k zabřeznutí nutností. I když vzniklým podtlakem usnadní pohyb spermií k vajíčkům.

Většina psů – ač to vypadá velmi krkolomně, pak ještě nad zádí feny přetáhne  zadní nohu a oba pak stojí zádí k sobě. 

Potom majitelé oba psy  po celou dobu svázání  přidrží, aby si neublížili ! To trvá od několika min. většinou ke 30 min., výjimečně i více.

Pravidla při krytí si určuje majitel psa, podle svých zvyků. Někteří nechtějí (ve vedrech to platí dvojnásob) psa zbytečně unavovat a krytí tak probíhá celou dobu pouze tak, že je fena  na vodítku.

Někdo psy pustí v ohrazeném prostoru volně a nechává té počáteční fázi (tedy do svázání)  krytí  volný průběh.  Časté je, že majitelé oba  psy na seznámení nejdříve pustí a po chvíli vezmou fenu na vodítko. A protože většina fen se při krytí,, vrtí“,( zvláště když se pes trefí, řada fen se lekne a cukne ), tak majitel feny si obvykle drží fenu u hlavy a vzadu je majitel psa. Ten může přidržovat fenu pod břichem. Hlídá, aby měla na straně ocas (ten samozřejmě nesmí překážet) a sleduje činnost psa. Mně se osvědčuje, protáhnout ruku zespoda pod břichem mezi zadníma nohama feny a zespoda položit prsteníček a prostředníček lehce okolo přezky  feny. Cítím tak, kde se pohybuje pes na výšku i zda se přitáhne dost blízko, nebo zda je tak daleko, že se k feně bezprostředně nepřiblíží. Nemluvě o tom, že vím, zda se pes napíchl a třeba zase hned vyklouzl ven. Naučila jsem se to proto, že mé současné chovné feny na vrcholu hárání nevydají žádný ,,sten“. ( A pokud  vydá , vím, že není ideální termín.) Některý cizí pes mne však nemusí tak blízko snášet.

Pokud je pes daleko, je dobré s fenkou o nějaký krůček popojít. Pes nechce, aby mu unikla a přitáhne se pevněji a blíže.

Pes na fenu naskakuje, udělá sérii pohybů a slézá, proloží to mezihrou a vše se opakuje. Pokud neslézá  sám a viditelně odpočívá, majitel ho sundá. .  Skutečně nenechávejte psa na feně nečinně  odpočívat před tím, než se nakrytí podaří. . I pro ni to při delším trvání je namáhavé, psa na sobě držet. Když se nedaří a pes začíná snižovat svůj zájem, můžeme fenku nechat si s ním pohrát. Samozřejmě je také možno na chvilku psy oddělit, nechat je odpočinout. Nechat je průběžně napít, apod.

Někdy  se stává, že se pes trefuje, ale vždy zase vyklouzne  z pochvy. Při dalším pokusu, když poznáte, že se mu opět podařilo se trefit, můžete zkusit omezit psovi pohyb ve směru od feny přidržením zadku.  

Takto snadné to je, pokud je fena k nakrytí dobrovolně svolná. 

Některé feny (a není jich málo) se však krytí brání. Příčin může být více.

V první řadě špatný odhad termínu. Byla jsem přítomna u pokusu o krytí, kdy se fena zuřivě bránila a majitelé, ač nebyli začátečníci, trvali na tom, to zkusit.. To se nezdařilo, spíše by někdo přišel k úrazu od jejích zubů. Přijeli však k témuž psovi opakovaně a krytí se zdařilo až týden od 1. pokusu. To už fena měla sama o krytí zájem a zabřezla.

Z toho jasně vyplývá, že prvním úkolem chovatele je určit správný termín ke krytí.

Některé feny však nechtějí nakrýt ani na vrcholu hárání. Většinou tyto feny nejsou povahově  úplně v pořádku a v přírodě by štěňata neměly. Fena ovšem může mít i důvod, který my neznáme.

Je proto otázkou, nakolik je vhodné bránící se feny  vůbec krýt.

Aby to nebylo tak jednoduché, zdá se, že jsou i feny, které po psovi vyjíždějí, aby si prověřily jeho kvality. Teprve pokud se pes tímto nedá odradit, tak se mu dobrovolně podvolí. Tam pak ale zbytek krytí probíhá klidně.

Pokud se kryje v nesprávný termín, fena by stejně nezabřezla. Je lépe krytí odložit a zkusit za několik dní znovu

Pokud jde o fenu hysterickou ( Pozor, často feny vydávané za ostřejší, jsou ve skutečnosti hysterické. Taková fena nejen , že se krytí zuřivě brání, ale pokud se nakrýt podaří, tak po celou dobu ,,vyvádí“ - myšleno i po celou dobu svázání. Skutečnost, že zabřezne a porodí zdravá štěňata, potom svědčí o tom, že se tak chovala přesto, že byla přivedena ve správném termínu.) Tyto feny mohou nakonec být i dobré matky, ale nechtěla bych vidět jejich průběh porodu a navíc svoji povahu předávají dál. 

Pak jsou feny, které nemají dobře vyvinuté pudy a krom toho, že jim chybí ten sexuální, může jim chybět i ten mateřský. 

Obecně se ale tyto bránící se  feny dají nakrýt pouze, když jsou přidrženy (a to někdy  hodně pevně).

Díky snaze majitele psa vyhovět, může dojít k poškození dobré pověsti jeho chovného psa.

Když totiž takovouto fenu odmítne nechat svým psem  nakrýt, nezřídka se stává, že majitel feny šíří o psovi nepříznivé ,,řeči“. Když ji pes  nakryje, je to ještě horší, neboť potomstvo oné feny, mu nemusí dělat právě dobrou vizitku.

Přesto vězte, že rozumní chovatelé na drby moc nedají a jsou si vědomi, že na kvalitě potomstva se podílí fena nejméně 50%. (příklad křížení osla a koně je ukázkou toho, že ve skutečnosti spíše vyšším podílem)

Samozřejmě platí, že  majitel chovného psa není povinen nechat ho nakrýt každou fenu, jejíž majitel projeví o krytí zájem.

Majitelé chovných fen jsou v té výhodě, že záleží jen na nich, zda chtějí štěňata odchovat. Nejsou závislí na tom, zda si je někdo vybere.

Ponechme tedy majitelům psů alespoň právo rozhodnout se, zda chtějí fenky, jejichž majitelé o to projevili zájem, svým psem nechat  nakrýt.

Další aspekty krytí

Majitel chovného psa by jej měl z více důvodů udržovat ve výborné kondici. Zatímco budoucí matka může být i v přiměřeně blahobytném výživném stavu, chovný pes by neměl mít nadváhu a měl by mít dostatek pohybu. (O běžné ochraně proti cizopasníkům,… u obou jistě není potřeba se rozepisovat. Fenka by měla být před očekáváným háráním odčervena.)

Pokud není pes ve výborné kondici  a kontaktují se zájemci o krytí, měl by je na to majitel psa upozornit.

Je nefér vůči majitelům chovné feny, kteří váží za psem cestu, aby na místě zjistili, že krytí není možné, protože pes po dvou pokusech naskočit na fenu půl hodiny odpočívá.

Samozřejmě se nelze zlobit, pokud  jsou oba ve ,,formě“ a přes snahu všech zúčastněných se krytí nepodaří. Naši miláčkové, tak jako my, nejsou roboti.

Z pohledu chovatele je nejhorší varianta, že se pes ,,trefil", ale z jakéhokoliv důvodu vyklouzl, nedošlo ke svázání a ani další pokusy o svázání  se nezdařily.

Tato varianta znamená, že již není možno jet zkusit krytí k jinému chovnému psovi i když jsme ochotni absolvovat další cestu jinam. Na druhou stranu, pořád je tu šance, že i z tohoto ,,neúplného“ krytí se štěňata narodí – praxe to potvrzuje.  Pokud fena nezabřezne, tak za několik měsíců bude hárat znovu a máme pak další možnost se pokusit o štěňátka.. To ale moc neuklidní člověka, který si naplánoval, že se mu časově hodí mít štěňata právě nyní, ujel někdy hodně km a vzal si na to dovolenou. Nicméně i s touto variantou je třeba počítat. A na druhou stranu, i když se svázání podaří, fenka zabřeznout nemusí.

Obě strany mají ke krytí přistupovat s klidem a vědomím, že si na to udělali dostatek času (tj. několik hodin). Pokud se majitel psa nemůže krytí věnovat v době, kdy je to u fenky aktuální, tak to při nakontaktování majitelům feny sdělí a oni mají možnost se obrátit na majitele dalšího psa uvedeného na KL. Proto tam mohou být napsáni až 3 psi.

A nervozita opravdu není na místě. Jak byste pak zvládali porod, když nervově nezvládnete krytí ?

Rozhodně není důvod obávat se krýt staršími psy. Naopak. Pokud je pes v 9 letech zcela zdráv a v takové kondici, že je schopen krytí, je to pro budoucí štěňata bonus do jejich života.

Budou mít po otci předpoklad, že na tom bude část z nich jednou stejně. Není potřeba bát se o jeho plodnost. (Viz naše ,,kupa“ štěňat po Baltorovi).

Obecně se doporučuje, jsou-li majitelé feny nezkušení začátečníci, aby poprvé jeli ke zkušenému psovi. Netvrdím, že se nemůže krytí podařit, když jsou všechny 4 zúčastněné strany nezkušené (tj. oba psi i oba majitelé), ale přispěje ke klidu, když alespoň majitel chovného psa už nějaké to krytí viděl. A pokud jej i pes zažil, je to ještě lepší. A naopak, není důvod nejet s fenkou, která již absolvovala krytí a víme, že se při něm chová vstřícně k pejskovi, který na své první krytí teprve čeká.

K otázce odměn za krytí napsala text J. Kudrnáčová a ten je již nějaký čas uveřejněný na webových stránkách KPCHP ( v odkaze Různé, pododkaz Různé články)

Je dobré mít v telefonu čísla poradců chovu, pro případ že byste potřebovali i během krytí  poradit – alespoň svého oblastního a hlavní poradkyně.

Někdy majitel psa nabízí možnost fenu u psa ponechat. Toto má svá úskalí. Jednak, co když se stane nějaký problém v době vaší nepřítomnosti, jednak aktu krytí by měli být přítomni oba majitelé.

Ještě zbývá otázka, kdy vlastně je možno přejet k jinému chovnému psovi. Pokud zcela zjevně nemohlo dojít k nakrytí (nejen ke svázání). Např. z  důvodu uvedeného výše (kondice, apod. )V tom případě majitel psa vrátí KL chovateli nevyplněný. 

V případě nejistoty platí -  KL vyplnit.

Máte-li nějaké dotazy v oblasti chovu, můžete mi je poslat na e-mail a mohu na ně zkusit  odpovědět do dalšího čísla Zpravodaje KPCHP. 

 L. Metelková