Jdi na obsah Jdi na menu
 

CHP v Pes přítel člověka

 

skmbt_c25311062714460.jpg

 Na titulní straně: Šampion ČR Kesie z Dašického zátiší, Vítězka mem. Ing. Findejse, 2x Národní vítěz , atd. 

Po kliklutí na titulní stránku časopisu se otevře zveřejněný text.

 

 

V následujícím textu zde  doplňuji  pasáže, které se do  rozsahu zveřejněného textu  již nevešly  (článek přesahoval redakcí vymezený prostor)  a fotografie, které také nebyly použity a které měly  vhodně doplňovat smysl textu. 

Zároveń uvádím, které fotografie byly použity z archivu redakce (včetně popisky, která jak se ukázalo je chybná ), doplňuji  popis jedinců na fotografiích  i uvádím nějaké zajímavosti, které s textem pouze souvisejí.

Jde o jednotlivé odstavce, které navazují na  text v článku a nemusejí tedy logicky  navazovat na sebe.

V časopise  chybí popis u těchto fotografií:

Str. 13    Otec štěňat Š. ČR Roky Bryvilsár, babička Cheena z Dašického zátiší a matka Š. ČR Kesie z Dašického zátiší a štěňata - vrh S

 Str. 15   V kroužku:  Daren Valaimdar

Dole u fotosoutěže  Š. ČR Kesie z Dašického zátiší

Str. 14 – foto z dogfrisbee  (špatná popiska, na fotu je Aira z Horské samoty)  a str. 15 z agility  -   jde o foto z archivu redakce

 

Chodský pes  (aneb s láskou a  lidově  ,,choďák“)

V poválečném období toto plemeno upadlo téměř v zapomnění. Přesto se několik nadšenců pokusilo sestavit okolo roku 1948 návrh k uznání chodského psa Mezinárodní kynologickou federací – FCI.

Z tohoto období existují  PP.

V roce 1970 natočila režisérka V. Plívová-Šimková film Lišáci, Myšáci a Šibeničák, kde  se pohyboval zástupce  chodských psů. Jeho fotografie je možno najít ve stejnojmenné knize, vydané nakladatelstvím Albatros.

(Toto je informace, která pokud vím nebyla dosud známá ani publikována a mě na to upozornila Jana Přibylová, majitelka Kazana)

lisaci-lsm5.jpg  lsm3--lisaci-3.jpg

 

 

 

 

 

Toto je ,,bonbonek navíc", fotografií obsahuje kniha více. Film lze najít na internetu

(http://www.youtube.com/watch?v=qPL8PqEO57E)

 

 

Svou roli na tom, že si chodský pes od počátku nacházel  své příznivce, sehrál  také  zájem českých kynologů   podílet se na rozvoji  a propagaci našeho národního  plemene, navazujícího na historickou tradici původních hlídacích a ovčáckých psů českého venkova a pohraničí.

Plemeno mělo štěstí na aktivní majitele, kteří chodili na společné procházky, jezdili na výstavy, věnovali se výcviku, chovu  a málo známé plemeno propagovali.  O chodském psu se psalo  v časopisech, má vydanou svou knižní monografii napsanou Ing. Findejsem. Chodské psy také bylo možno  vidět  např. v televizním Receptáři. Články věnované tomuto plemeni vyšly i  v zahraničních kynologických časopisech. Z nich ten, který vyšel   v roce 2005 ve švýcarském časopise Le chien   (v rozsahu titulní strana a 6 stran  obsahujících velké množství doprovodných fotografií)  je doposud  vůbec nejobsáhlejším portrétem tohoto plemene vytištěném v kynologických časopise dodnes.  S tím, jak bylo chodské psy  stále více vidět, se posunulo povědomí veřejnosti jak o  samotné existenci plemene, tak i o jeho povahových vlastnostech.

Už osmitýdenní štěně chodského psa, které si majitel přiveze domů, má mnoho energie.  Je velmi pohyblivé, zvědavé a vše prozkoumává zoubky a vyžaduje  společnost. Než se člověk otočí, může mít na jednom konci zahrádky  okousané   lilie  a na druhém konci už může štěně vyhrabávat díru, nebo nadšeně viset svému milovanému dvounožci na nohavici. To však pouze v případě, že si novopečený majitel své nejdrahocennější  výpěstky včas na přechodnou dobu provizorně neoplotí a ve chvílích aktivity mezi odpočinkem se štěněti nevěnuje, ani mu neposkytne vhodnou zábavu.  Pokud je však majitel na příchod svého prvního choďáčka připraven, je si vědom faktu, že základem výborného společného vztahu, ale i výchovy, je hra. Nabídne štěněti  svou společnost, přetahuje se s ním o kus kůže nebo bavlněný uzel, hází mu balonky (zvláště ty měkké latexové s píšťalkou) a unavené šťastné štěně pak zase  nějakou dobu slastně  odpočívá a nabírá síly k další akci.

Na chvíle, kdy štěně musí být samo je dobře poskytnout mu jiné typy hraček, různé typy překážek. Dát mu do výběhu  větve, polínka, nebo třeba připevnit na bok položený sud a nabídnout ke kousání  do doby kompletního přezubení  slisované kosti z kůží, nebo měkké telecí kosti. Nutno dodat, že se CHP  po několika dnech dobře přizpůsobí rytmu rodiny a většinu času, kdy jeho rodina není doma, prospí.

Pokud je již štěně dostatečně proočkované, je důležité chodit s ním (v rámci procesu socializace)  na procházky.  Do přírody na volno, ale také na vodítku do měst. Chodští psi jsou velmi společenští a  skutečně velmi vázaní na své majitele a pokud   chodí na volno od malička, naučí  se štěně  si svém majitele pohlídat.

Po městě si štěně  nejen procvičí chůzi na vodítku, ale  seznámí se s různými pachy, situacemi, zvuky.  Čím více, tím lépe. Je vhodné vzít jej  obchodu s potřebami pro zvířata, do  nádražní haly, apod. Zvláště  důležité  je nepodcenit  význam socializace  u psů vyrůstajících na klidném venkově. Procházky by měly být podnětné a plné příjemných dojmů. 

Chodští psi nabírají sebevědomí postupně a takto získáte zdravě sebevědomého,  vyrovnaného a  pohodového psa, kterého budete  moci všude vzít s sebou. Opravdu všude.  Také je důležité, umožnit mu setkávání s jinými psy (samozřejmě zdravými, proočkovanými a neagresivními).

Chodský pes je společenský a hravý tvor. Nejen, že je snášenlivý vůči dalším psům, ale  ke svému spokojenému životu společnost dalších psů potřebuje.

adsc_1226-podep.jpgMladí chodští psi mají mnoho elánu, proto jsou pro ně ideální vycházky s dalšími psy, nebo je vhodné si s sebou brát alespoń míček pro aportování.

 

Str. 14, prostřední sloupec za textem:  Celoroční pobyt venku mu přímo svědčí.  

Ve slunném létě však je nevýhodou  jeho černá  srst. Je nutné  poskytnout mu  stín.   I velký chlad  snáší mnohem lépe než vedro.

Pokud však majitelům nevadí jeho dlouhá srst, může s nimi žít i v bytě. Ideálně ale v chladnější místnosti. A bude tam žít velmi rád, protože nejraději je, když může být ke svým majitelům co nejblíže. A tak i pokud žije na zahradě u rodinného domu, bude ve chvílích klidu vyhledávat místo, kde se cítí nejblíže ke své rodině a kde má o ní největší přehled. Špatné umístění boudy z tohoto hlediska může způsobit, že bude bouddsc_1274-podep.jpga nevyužitá, protože choďák  bude raději ležet na holém betonu u francouzského okna, za nímž se jeho majitelé pohybují nejčastěji, nebo u vchodových dveří.

 

 

Chodští psi jsou plní elánu, veselí, pozitivně působící a vždy připraveni k akci

 

dsc_0502-typicky-nizky-klus.jpg

 

Typický nízký dlouhý klus CHP, důležitá je také funkce ocasu